Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Úloha signalizace cAMP v migraci fagocytů
Dáňová, Klára ; Kamanová, Jana (vedoucí práce) ; Paňková, Daniela (oponent)
Souhrn Migrace buněk sehrává klíčovou úlohu v mnoha biologických procesech. Velmi důležitá je migrace fagocytických buněk imunitního systému, která slouží pro přesun těchto buněk do místa zánětu nebo do lymfatických uzlin, a tím umožňuje zahájení vrozené i adaptivní imunitní odpovědi. Komplexní systém signálních drah, jež migraci řídí, zahrnuje mnoho proteinů, které jsou nezřídka pod kontrolou adenosin-3',5'-cyklického monofosfátu (cAMP) a jeho dvou efektorů, protein kinázy A (PKA) a proteinu Epac. Mezi proteiny, které jsou aktivovány proteinem Epac a řídí migraci fagocytů, patří malá GTPáza Rap, jež dále aktivuje proteiny RAPL a RIAM. Z širokého repertoáru proteinů, jejichž aktivitu ovlivňuje PKA a zároveň se podílejí na signalizaci v procesu migrace, jsou to zejména aktin, integriny, malé GTPázy Rho, Rac a Cdc42 a protein VASP. Významným faktorem, který má na signalizaci cAMP vliv, je časová regulace působení cAMP. Tato práce je tedy kromě obecných mechanismů signalizace a migrace zaměřena také na to, jak změna hladiny cytozolického cAMP v čase ovlivňuje PKA a protein Epac a jak se tyto změny následně projeví v aktivitě dalších proteinů a pohybu buňky.
Mechanizmy regulace inhibičního faktoru IF1
Sklenář, Filip ; Dlasková, Andrea (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Inhibiční faktor 1 (IF1) je jedním z hlavních regulátorů aktivity mitochondriální ATP syntázy, klíčového enzymu energetického metabolismu. Jsou známé jeho inhibiční účinky ve stavech jako je například hypoxie, nebo hladovění, avšak nejednotná je doposud hypotéza, zda IF1 inhibuje aktivitu ATP syntázy i za fyziologických podmínek. Poruchy regulace ATP syntázy mohou mít pro buňku fatální následky a byly popsány například u karcinogeneze a ischémie. Rovněž bylo zjištěno, že umlčení genu pro IF1 v pankreatických β-buňkách zvyšuje sekreci inzulinu, a tedy může mít IF1 význam v patogenezi diabetu 2. typu. Cílem této práce je shrnout aktuální poznatky týkající se proteinu IF1 a získat nové výsledky, které pomohou objasnit mechanismus, jakým tento protein reguluje mitochondriální ATP syntázu. Konkrétně se tato práce zabývá poměrem proteinu IF1 vůči ATP syntáze v pankreatických β-buňkách, v závislosti na různých kultivačních podmínkách. Dále zkoumá výskyt post- translačních modifikací proteinu IF1 v pankreatických β-buňkách (modelových buňkách INS-1E), které mohou hrát roli v regulaci aktivity IF1. Rovněž se zabývá poměrem buněčného ATP/ADP, který je jedním z klíčových faktorů pro sekreci inzulinu pankreatickými β-buňkami. Důležitou částí této práce jsou také experimenty na izolovaných jaterních...
Korekce pKA konstant a elektroforetických mobilit slabých elektrolytů na nulovou iontovou sílu
Lorinčíková, Kateřina ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Byly proměřeny závislosti elektroforetické mobility histidinu na pH ve dvou sadách pufrů o iontové síle 20 mM. Parametry získané z těchto křivek byly následně zkorigovány na nulovou iontovou sílu pomocí staršího přístupu a pomocí nově vyvinutého programu AnglerFish. Je ukázán vliv iontové atmosféry na pKA a mobilitu a tvar příslušných korekcí, které umožňují stanovit pKa a mobilitu při nekonečném zředění. Rovněž byla proměřena nová látka, imatinib, což je čtyřmocně kladně nabitá dusíkatá heterocyklická látka, a byly stanoveny její pKA a mobility. Klíčová slova kapilární zónová elektroforéza, iontová síla, limitní mobilita, pKA, korekce na nulovou iontovou sílu
Úloha signalizace cAMP v migraci fagocytů
Dáňová, Klára ; Paňková, Daniela (oponent) ; Kamanová, Jana (vedoucí práce)
Souhrn Migrace buněk sehrává klíčovou úlohu v mnoha biologických procesech. Velmi důležitá je migrace fagocytických buněk imunitního systému, která slouží pro přesun těchto buněk do místa zánětu nebo do lymfatických uzlin, a tím umožňuje zahájení vrozené i adaptivní imunitní odpovědi. Komplexní systém signálních drah, jež migraci řídí, zahrnuje mnoho proteinů, které jsou nezřídka pod kontrolou adenosin-3',5'-cyklického monofosfátu (cAMP) a jeho dvou efektorů, protein kinázy A (PKA) a proteinu Epac. Mezi proteiny, které jsou aktivovány proteinem Epac a řídí migraci fagocytů, patří malá GTPáza Rap, jež dále aktivuje proteiny RAPL a RIAM. Z širokého repertoáru proteinů, jejichž aktivitu ovlivňuje PKA a zároveň se podílejí na signalizaci v procesu migrace, jsou to zejména aktin, integriny, malé GTPázy Rho, Rac a Cdc42 a protein VASP. Významným faktorem, který má na signalizaci cAMP vliv, je časová regulace působení cAMP. Tato práce je tedy kromě obecných mechanismů signalizace a migrace zaměřena také na to, jak změna hladiny cytozolického cAMP v čase ovlivňuje PKA a protein Epac a jak se tyto změny následně projeví v aktivitě dalších proteinů a pohybu buňky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.